GAZ 69
Výroba
GAZ 69 je lehký osobní automobil s náhonem na všechna čtyři kola, vyráběný v letech 1953-1972 v bývalém Sovětském svazu. Sériová výroba byla zahájena 1.září 1953 v Gorkovsém automobilním závodě (ГАЗ - Горьковский автомобильный завод), kde vydržela až do konce roku 1954, kdy byla přesunuta do Ulianovského UAZu. V Ulianovském výroba pokračovala od roku 1956 až do prosince 1972. Automobil se stal standardním dopravním prostředkem všech armád Varšavské smlouvy včetně ČSLA. V Československé lidové armádě nahradil vůz Škoda Š 1100-VO. GAZ 69/69M byl určen pro přepravu osmi osob a štábní verze GAZ 69A pro přepravu osob pěti. Kromě transportního určení sloužilo vozidlo v ČSLA jako radiovůz, vozidlo chemického průzkumu, sanitní vůz, výsadkářská modifikace a též jako tahač82mm bezzákluzového kanónu vz.59. Po ukončení výroby byl vůz nahrazen vozem UAZ 469, jehož výroba započala v roce 1972.
Popis vozu
GAZ 69 využíval osvědčeného svařovaného žebřinového rámu, který nesl kovovou karoserii krytou plachtou. Základní transportní model GAZ 69 měl pár dveří a zadní sklopnou stěnu. Uvezl buď 8 mužů, nebo 2 muže a 500 kg nákladu. Štábní model GAZ 69A disponoval čtyřmi dveřmi (pár na jedné straně byl zaměnitelný), pěti místy a možností přidat 50 kg nákladu. Drtivá většina dílů byla pro oba typy společná. Čtyřválcový motor GAZ SV 2120 cm³ poháněl přes třístupňovou převodovku a dvoustupňovou přídavnou redukční převodovku zadní, nebo všechna kola. Spotřeba uváděná výrobcem vozu GAZ 69 bylo 14l benzínu při náhonu 4x2. Zvláštní konstrukci, která vycházela z obojživelného válečného Ford GPA, měl model GAZ 69 MAV. Oproti terénní verzi měl navíc rozvodovku pohánějíc třílistou vrtuli pro pohon ve vodě a čerpadlo vody vnikající do vany karosérie. Auto bylo ve vodě řízeno kormidlem spřaženým s volantem.