Oprava diferenciálu
Během zimních večerů jsem přetěsnil oba diferenciály, převodovky a vanu motoru vozu UAZ 469. Myslel jsem si, že jsem všechen únik oleje zastavil a olejové skvrny tvořící se pod UAZem jsou minulostí. Po první jarní projížďce jsem ale našel pod vozem UAZ 469 olejovou skvrnu, která byla pod zadním diferenciálem. Při detailní prohlídce zadní nápravy jsem zjistil, že na diferenciálu je asi 10 cm dlouhá prasklina.
Celou zadní nápravu jsem z UAZe 469 vymontoval a začal jsem jí rozebírat. Při vypouštění oleje jsem viděl malé špony, které byly v oleji. Po rozebrání diferenciálu jsem viděl vadné ložisko. Nejdříve jsem začal opravovat prasklinu na nohavici. Jedná se o tvrdou litinu, která se obtížně opravuje. Po konzultaci s několika odborníky jsem se rozhodl pro její zavaření. Doufal jsem, že se to povede. Po zavaření praskliny jsem zkoušel její těsnost, ale ze sváru začal po chvíli vytékat opět olej. Oprava praskliny zavařením se tedy nepovedla, proto jsem začal shánět jinou zadní nápravu.
Chtěl jsem sehnat původní nápravu (s uchycením na pákové tlumiče), což byl trochu oříšek. Po nějaké době jsem našel inzerát, kde se nabízely nápravy na UAZe s uchycením na pákové tlumiče. Neváhal jsem a rozjel se za kupcem a vzal jsem i přední, přestože jí nepotřebuji. Večer byly nápravy v mojí garáži. Nohavice jsem obrousil, nastříkal na černo a začal jsem je skládat dohromady. Byla to celkem věda nastavit všechny vůle. Po složení nápravy už byla hračka jí zamontovat do vozu UAZ 469 a ovzdušnit brzdy.
Všechno jsem ještě jednou zkontroloval, aby mi něco neupadlo a vyrazil jsem na testovací jízdu. UAZ 469 jel krásně, zadní náprava nehučela a po dojetí nikde žádné známky oleje. Oprava UAZe se tedy povedla, olej již nevzlíná a olejové skvrny pod naším UAZem jsou již minulostí.
